Tento druh je endemitem Českého masivu a subendemitem České republiky. Jeho historický areál rozšíření zahrnuje především Českou republiku, kde byl v minulosti věrohodně doložen z více než 650 lokalit. Dále se vyskytoval na desítkách lokalit v severním Rakousku, Bavorsku a jižním Polsku.
Od roku 2000 byl, i přes intenzivní pátrání, v celém areálu zaznamenán pouze na 111 lokalitách: Česká republika - 69, Rakousko - 30, Německo - 8 a Polsko - 4. V roce 2014 bylo v ČR známo 73 recentních lokalit, ale kvetoucí rostliny byly pouze na 38 lokalitách.
V projektu je pro uvedený druh zařazeno 11 evropsky výtnamných lokalit, které představují v průměru kvetoucích jedinců 59 % populace. Cílem projektu je optimalizace managementu na lokalitách, rozšíření biotopu spolu se zvýšením populace.
V České republice se tento druh vyskytuje lokálně. Jeho výskyt je vázán na přítomnost starších listnatých stromů především v parcích, lesích a alejích. Největší počet lokalit a nálezů je znám z jižní Moravy a jižních Čech.
V celé Evropě je druh ohrožen především kácením starých stromů a vypalováním a sanací jejich dutin. Do dutin stromů samice klade vajíčka z nichž se následně líhnou larvy, které se živí trouchnivějícím dřevem. Vývojový cyklus larev k dospělému brouku trvá 3-4 roky.
Projekt se ochraně tohoto druhu věnuje v rámci 7 EVL, na kterých by mělo být dosaženo rozšíření vhodného biotopu, čímž by mělo dojít k posílení současné populace. Na lokalitách bude provedeno ošetření stávajících stromů a výsadba nových stromů.
Jedná se o reliktní druh dravého brouk s měděně lesklými krovkami, který osidluje výhradně původní rašeliniště a na ně navazující rašelinné a vlhké louky. Žije, rozmnožuje se i přezimuje přímo ve vrstvách živého rašeliníku a díky své náročnosti na čistotu prostředí slouží jako významný bioindikátor. Na území České republiky se vyskytuje ve třech navzájem izolovaných populacích: krušnohorské, šumavské a hornorakouské. Naší legislativou je řazen mezi kriticky ohrožené druhy, tedy do nejpřísněji chráněné kategorie.
Druh je ohrožen zásahy člověka na rašeliništích, zejména změnou přirozeného vodního režimu rašelinišť, jejich odvodňováním. Dalším negativním faktorem je zarůstání stanovišť náletovými druhy.
V projektu je předmětem ochrany tento druh v rámci EVL Rašeliniště kapličky, kde v roce 2011 bylo při monitoringu zjištěno 60 jedinců. Cílem projektu je rozšířit biotop druhu, a tím posílit jeho stávající populaci.
Jedná se převážně o skalní plošiny a porostní mezery nebo narušovaná místa v suchých trávnících převážně na vápenci, řidčeji na diabasu, splitu, čediči a vápnitých slepencích. Hlavním ohrožením těchto stanovišť je lidská činnost, jenž vede ke změně původního druhového složení ve prospěch nepůvodních druhů. Důležitým ohrožením je i absence tradičního hospodaření – zejména kosení a pastvy, která vede k zarůstání biotopu dominantnými druhy trav, náletovými dřevinami, ale i invazními rostlinami.
V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE jsme realizovali obnovu biotopu 6110 na lokalitách EVL Nerestský lom, Pastvina u Přešťovic a Opolenec. Obnova byla realizovaná odstraněním náletových dřevin a invazních rostlin, obnovením kosení ploch a extenzivní pastvou ovcí a koz.
Biotop 6110 – EVL Nerestský lom
Stanoviště je význačné pro častou přítomnost vstavačovitých rostlin. Stanoviště se obvykle vyskytuje na výslunných svazích, zpravidla na středně hlubokých až hlubokých půdách. Stanoviště je rovněž ohroženo vývojem nežádoucích druhů a změnami v obhospodařování krajiny, zejména přerušení pastvy.
Cílem projektu je obnovit původní charakter stanovišť odstraňováním náletových dřevin, kosením a mulčováním. Tato stanoviště jsou předmětem zájmu ve 20 projektových EVL. Na území ČR jsou to 3 EVL: Opolenec, Pastvina u Přešťovic a Nerestský lom. Na území SR je to 17 EVL.
V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE jsme realizovali obnovu biotopu 6210 na lokalitách EVL Nerestský lom, Pastvina u Přešťovic a Opolenec a na některých lokalitách na Slovensku. Obnova byla realizovaná odstraněním náletových dřevin a invazních rostlin, dále kosením ploch a extenzivní pastvou zvířat. Zejména na Slovensku byla obnova pastvy realizovaná ve spolupráci s místními farmáři, kteří budou udržovat režim pastvy i po skončení projektu. V rámci projektu byla na lokalitách vytvořena potřebná pastevní infrastruktura, a to z důvodu, aby bylo možné pastvu realizovat udržitelným způsobem – elektrické ohradníky, studně a přístrešky pro zvířata.
Pozitivním výsledkem projektu je například populace kriticky ohrožené jehlice nizounké (Ononis pusilla), která se objevila na plochách obnovených v rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE na lokalitě EVL Devínska Kobyla. Jde o jedinou lokalitu výskytu tohoto vzácneho druhu na Slovensku.
EVL Devínska Kobyla – plocha zdegradovaného biotopu před obnovným zásahem.
EVL Devínska Kobyla – to stejné místo tři roky po realizování obnovného zásahu. Na ploše došlo k podstatnému navýšení počtu druhů, včetně vzácných a druhů typických pro biotop 6210.
Jehlice nizounká (Ononis pusilla) – na Slovensku kriticky ohrožený druh se objevil na plochách, kde jsme v projektu CZ-SK SOUTH LIFE realizovali obnovné zásahy a obnovu biotopu 6120.
Stanoviště zahrnuje společenstva převážně jednoletých, pískomilných rostlin na území vnitrozemských vátých písků. Toto stanoviště se nachází na 4 EVL na slovensku, jmenovitě Abov, Čenkov, Chotínske piesky a Nesvadské piesky. Jde o iniciální typ biotopu, který se na lokalitách vyskytuje pouze lokálně a na velmi malých plochách. Pro jeho zachování je klíčové podporovat na lokalitách vhodný režim disturbancí a zabraňovat jejich zarůstání.
V rámci projektu bylo realizováno odstranění invazních druhů rostlin na lokalitách EVL Abov a Čenkov, včetně obnovy pastvy.
Biotop 6120 obsazuje iniciální stadia vátých písků. K udržení tohoto typu stanoviště napomáhá pastva a sešlap zvířat.
Stanoviště se nachází na okrajích starých mezí a cest na sprašových svazích a příkrovech s hlubšími půdami. Je tvořeno suchými až polosuchými, druhově bohatými travinno-bylinnými společenstvy. Trsovité druhy trav spolu se souvislým vegetačním krytem mohou připomínat luční společenstva. V projektu je toto stanoviště zastoupeno na 6 EVL na Slovensku. Tyto lokality představují jedny z nejcennějších příkladů tohoto biotopu na Slovensku.
V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE jsme realizovali odstranění invazních a náletových dřevin, obnovu sečení a pastvy na lokalitách EVL Ploská hora, Starý vrch, Modrý vrch, Drieňová hora a Seleštianska stráň. Na lokalitě Ploská hora došlo také díky dobré spolupráci s místním farmářem a nájemcům pozemků k velmi podstatnému potlačení invazních rostlin. Bylo realizované také zatravnění orné půdy a celkové zvětšení plochy lokality z původních 27 ha na víc než 100 ha.
EVL Ploská hora – na začátku projektu byly velké části lokality zarostlé invazními druhy zlatobýlem obrovským (Solidago gigantea) a pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima).
EVL Ploská hora – díky obnovení pastvy došlo k přirozenému potlačení invazního zlatobýlu. Pajasan byl potlačený injektáží.
Biotop 6250, EVL Ploská hora.
Stanoviště se vyskytuje na suchých, živinami chudých píscích, a na místech často narušovaných jako jsou protipožární bezlesé pruhy podél železničních tratí a vojenská cvičiště. Stanoviště je tvořeno druhově bohatými travinno-bylinnými společenstvy s dominancí trav a ostřic. Rovněž se vyskytují nízké, případně plazivé byliny, mechorosty a lišejníky. Stanoviště je cílem projektu na 4 EVL na Slovensku. Stanovište je ohrožené zejména zarůstáním dominantními druhy trav, náletovými dřevinami a šířením invazních rostlin. Velké plochy tohoto biotopu byly zničené umělým zalesňováním borovicí a akátem, především v období socialismu.
V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE jsme realizovali odstranění invazních druhů rostlin – pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) a klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) na lokalitách Čenkov a Abov. Na lokalitách Čenkov a Chotínske piesky byla realizovaná také obnova pastvy krav, oslů a ovcí.
EVL Čenkov – obnova pastvy uherského stepního skotu na biotopech vátých písků. Jde o nejcennější lokalitu tohoto biotopu na Slovensku.
Tento typ stanoviště zahrnuje následující biotopy: rašelinné smrčiny, rašelinné brusnicové bory, rašelinné březiny a blatkové bory. Stanoviště jsou v projektu předmětem ochrany 4 EVL na území ČR, jmenovitě Borkovická Blata, Pláničský rybník - Bobovec, Pohoří na Šumavě a Rašeliniště Kapličky. Stanoviště byla narušena odvodňováním za účelem těžby rašeliny, což má za následek změny původního druhového složení. Cílem projektu je snaha obnovit původní vodní režim, obnovit přirozeně se vyskytující druhy, zejména borovici blatku. Dále podpořit vývoj pravidelným sečením a odstraňováním nepůvodních, konkurenčních druhů.
V rámci projektu byla realizovaná obnova vodního režimu na EVL Rašeliniště Kapličky na ploše 13 ha. Bylo vysázeno 20 000 jedinců vzácné borovice blatky (Pinus rotundata), která byla vypěstovaná ze semen původních stromů tohoto druhu z tohoto regionu. K dalším obnovným zásahům patřilo odstraňování invazních a nepůvodních druhů rostlin a obnova mozaikového sečení. Zásahy byly realizované na všech čtyřech projektových lokalitách s výskytem tohoto biotopu.
Stanoviště jsou lokalizovány na břehy vodních toků, svahová lesní prameniště a terénní sníženiny, na kterých dochází k pravidelným záplavám způsobených povrchovou vodou a nebo zamokřením podzemní vodou. Pro stanoviště jsou charakteristické dusíkomilné a vlhkomilné druhy. Stanoviště jsou v projektu předmětem ochrany 4 EVL na území Česka a 5 EVL na území Slovenska. Cíle projektu jsou zaměřeny na podporu původního druhového složení výsadbou topolů a vrb a odstraněním nepůvodních druhů.
V rámci projektu jsme vysadili celkem 31 506 sazenic vrb, topolů, jasanů a jiných druhů typických pro biotop 91E0. Důležitým opatřením bylo i zajištění povýsadbové péče - ochrana před zvěří, vyžínání plevelů a invazních druhů. I díky účinné realizaci těchto opatření byla míra přežívání vysazených stromků velmi vysoká (více než 90 %). K dalším opatřením patřilo odstraňování invazních rostlin.
EVL Dunajské luhy – pro biotop 91E0 jsou typické periodické záplavy.
EVL Veľkolélsky ostrov – vysazení jedinci topolů (Populus nigra, P. canescens). Jde o druhy typické pro biotop 91E0.
Toto stanoviště se nachází pouze na EVL Čenkov na území Slovenské republiky. V rámci Evropské unie se toto stanoviště dále nacházejí pouze v Maďarsku. Pro stanoviště je typický mozaikovitý, nesouvislý výskyt druhů topol bílý a jalovec obecný. Stanoviště je ohroženo výskytem invazních druhů, zejména trnovníku akátu a pajasanu žláznatého. Cílem projektu je tyto invazní druhy potlačit.
V rámci projektu bylo realizované odstranění invazních druhů pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) a klejichy hedvábné (Asclepias syriaca) na podstatné časti lokality Čenkov. Obnově biotopu napomohla také obnova pastvy krav a oslů, které se podařilo zabezpečit v rámci projektu.
EVL Čenkov – rozsáhlý výskyt invazních rostlin je jedním z největších ohrožení pro cílový biotop 91N0.
EVL Čenkov – v rámci projektu bylo realizováno rozsáhlé odstraňování invazních druhů pajasnu žláznatého (Ailanthus altissima) a klejichy hedvábné (Asclepias syriaca). Úspěšnost zásahů byla velmi vysoká.
Stanoviště se vyskytuje na zasolených půdách s velmi vysokým pH. V nížinách na půdě po odpaření vody vykrystalizují soli, které přicházejí do přímého kontaktu s kořeny rostlin a zapříčiňují, že některé druhy rostlin vytvářejí zakrnělé formy. Typické druhové složení reprezentují kombinace slanomilných, vlhkomilných a vápnomilných druhů. Stanoviště je cílem projektu na 9 EVL na Slovensku. Stanovište bylo v minulosti udržované tradičným pasením hospodářských zvířat. V současnosti je ohrožené především narušením vodního režimu a zánikem pastvy. V důsledku toho na lokalitách dochází k rychlému šíření dominantních druhů trav, náletových a invazních rostlin.
V rámci projektu jsme realizovali odstranění invazních rostlin, obnovu vodního režimu a obnovu pastvy na vícero lokalitách na jižním Slovensku. Udržitelný režim pastvy byl obnovený díky efektivní spolupráci s místními farmáři – čím je zabezpečená dlouhodobá udržitelnost výsledků projektu, jako je přínos pro místní obyvatele a komunity.
EVL Mostové – biotop 1340.
EVL Mostové – biotop 1340.
EVL Kamenínske slaniská – pastva uherského sivého stepního dobytka, obnovená díky programu LIFE.
Stanoviště se vyskytuje na bahnitých okrajích periodicky vznikajících jezírek. Hlavními činiteli tohoto stanoviště jsou zasolenost a stálá vlhkost půdy. Dalším faktorem ovlivňujícím druhové složení stanoviště je obsah dusičnanů v půdě. Charakteristická pro toto stanoviště je rostlina kafranka roční a pelyněk slanomilný. Stanoviště je projektovým cílem dvou slovenských EVL Kamenínske slaniská a Panské lúky. Stanovište je ohrožené především změnou vodního režimu (odvodňování a vysoušení) a zánikem pastvy. V důsledku toho dochází k rychlému zarůstání dominantnými druhy trav, rákosem a invazními druhy. Tento biotop je na Slovensku na hranici zániku a jeho současný výskyt je vázaný pouze na velmi malé plochy na dvou výše uvedených lokalitách.
V rámci projektu byla realizovaná obnova vodního režimu, vytvoření skrývky zeminy, čímž došlo k vytvoření mělkých, periodicky zaplavovaných depresí se zasolenou půdou. K dlouhodobému udržení dosáhnutých výsledků napomůže obnovení pastvy koní a krav, které budou zabraňovat zarůstání ploch s biotopem.
EVL Pavelské slanisko – obnova opuštěné a zdegradované materiálové jámy (vytvoření mělkých břehů a periodicky zaplavovaných slaných mokřadů na dně).
EVL Pavelské slanisko – periodicky zaplavované slané mokřady vytvořené v rámci projektu jsou důležitým biotopem pro vzácné druhy rostlin a hmyzu. Tyto biotopy jsou hnízdištěm vzácných druhů ptáků – např. pisila čáponohá (Himantopus himantopus).
Vzácna pisila čáponohá (Himantopus himantopus) – hnízdění třech párů bylo zaznamenáno na plochách, kde proběhlo obnovné opatření v rámci projektu LIFE.
EVL Panské lúky – v popředí periodicky zaplavovaný a zasolený mokřad, s optimálním prostředím pro rozvoj biotopu 1530. Tato plocha bude dlouhodobě udržovaná pastvou koní, která tu byla obnovená ve spolupráci s místními farmáři.
Vrchoviště je typ rašeliniště, který vzniká vlivem atmosférické vlhkosti a srážek. Představuje jeden z nejkyselejších a na živiny nejchudších biotopů, protože jediným zdrojem živin je srážková voda. Vrchoviště je označováno jako aktivní, pokud na většině plochy vrchoviště probíhá proces tvorby rašeliny. Pro vrchoviště je charakteristický reliéf, ve kterém se střídají vyvýšeniny (bulty) a sníženiny šlenky nebo jezírka s otevřenou hladinou vody. Převahu rostlinných organismů na stanovišti tvoří rašeliníky, jenž se aktivně podílejí na kyselém a na živiny poměrně chudém prostředí, čímž eliminují výskyt dalších druhů. Kromě rašeliníku se na stanovišti vyskytují některé druhy ostřic a nízké keříky šichy, klikvy nebo kyhanky. Stanoviště je projektovým cílem na 2 českých EVL - Pohoří na Šumavě a Rašeliniště Kapličky. Rovněž toto stanoviště představuje vhodný biotop pro zájmový druh projektu, střevlíka Menetriesova.
Stanoviště je ohrožené především změnou vodního režimu – odvodňováním drenážními kanály. V důsledku toho dochází k rozkladu rašeliny, rychlému uvolňování živin a zarůstání rašeliniště dominantními druhy trav a nepůvodních rostlin.
V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE byla realizovaná obnova vodního režimu, odstraňování nepůvodních druhů rostlin a obnova mozaikového sečení.
S dalšími obnovnými zásahy se bude pokračovat i po ukončení projektu.